Dešťová voda neboli dešťovka, která na vaši zahradu naprší sama a zcela zdarma je praktickým zdrojem vláhy, který je v současnosti potřeba si úzkostlivě schraňovat. Proto je její využití zcela zásadní. Je ale důležité dobře si promyslet využití dešťové vody s ohledem na možnosti a charakter vaší zahrady. Zde je pár záchytných bodů, které se vyplatí promyslet i s ohledem na pořízení nádrže na dešťovou vodu neboli retenční nádrže.

1. Využití dešťové vody.

1. Ušetřeni za zalévání zahrady z vodovodu nebo využití dešťovky v domácnosti například ke splachování nebo praní prádla. Ať už nám jde o jakékoliv využíti důsledky našeho rozhodnutí se projeví především na zahradě. V závislosti na množství dešťové vody a hospodaření s ní jsou nejjednodušší možnosti jak ji uchovávat nejrůznější sběrné nádrže. Jedna z možnosti jsou podzemní dešťové nádrže, které svoji převážnou neviditelností neberou nic na estetičnosti zahrady a zajišťují stabilní teplotu vody bez přístupu světla a tím nedochází ke zkáze vody.
2. Druhou z možnosti jsou méně dekorativní volně stojící nádrže neboli obdoba běžného sudu.

2. Spočítejte si, kolik vody můžete využít.

Při výběru retenční nádrže na vodu je velmi důležité zvolit její správnou velikost. Ta se odvíjí od velikosti odvodňované plochy a vydatnosti srážek v dané lokalitě. Typ nádrže dále závisí na geologických podmínkách a také na účelu využívání dešťové vody.

Důležité je uvědomit si na co bude dešťová voda využívána a odhadnout přibližnou roční spotřebu. V případě využívání na splachování WC a praní prádla, je třeba vědět pro kolik osob. V případě využívání dešťové vody pro zálivku zahrady je třeba znát přibližnou plochu zahrady, kterou budeme zavlažovat.

3. Udělejte si hydrogeologický průzkum či vsakovací zkoušku

Abychom však zjistili reálnost využití dešťové vody je zapotřebí hydrogeologický posudek. Někdy totiž můžeme i v dobré víře udělat víc škody než užitku.

Čím hydrogeologický posudek je a k čemu se používá? Hydrogeolog vám stanoví koeficient vsaku. Tato veličina společně s výškou hladiny podzemní vody hraje roli při vypouštění dešťové a odpadní vody do podzemních vod. Ne všude je však vhodné podloží a půdní podmínky k vsakování vody. V takovém případě je lepší zadržování vody pomocí retenční nádrže na dešťovku.

Hydrogeologické posudky se zpracovávají také pro účely vybudování vrtu pro tepelná čerpadla, pro realizaci staveb a studen.

4. Podle nové evropské legislativy počítejte s retenční nádrží na dešťovku už ve fázi plánování domu

Stavby, z nichž odtékají povrchové vody vzniklé dopadem atmosférických srážek musí mít podle § 6 odst. 4 vyhlášky o technických požadavcích na stavby zajištěno jejich odvádění. Pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Proto je nutné při plánování stavby a zahrady počítat jak budeme hospodařit s dešťovou vodou. Tudíž je potřeba zvážit jednotlivé možnosti. Ať už podzemní retenční nádrž nebo vsakovací rigol, všechny prvky mají svá specifika.

Pokud s hospodařením s dešťovou vodou počítáme již v návrhu zahrady, ušetříme také finance. Přebytečnou zeminu z jámy pro nádrž na dešťovou vodu můžeme např. využít na terénní modelace.

5. Dbejte na nerovnost terénu a sluneční podmínky

V souladu s nerovným povrchem je zřejmé že dešťová voda bude stékat do nejnižšího bodu. Je proto vhodné zjistit, kde na naší zahradě leží nejníže položené místo. V tomto místě v souladu s hospodařením s dešťovou vodou je dobré uvažovat nad vytvořením tzv. dešťové  zahrady. Kromě sklonu zahrady je vhodné přemýšlet i nad dopadem slunečních paprsků. Rostlinám přímé sluneční světlo svědčí, nadzemní nádrži na vodu už podstatně méně. Teplá voda se totiž mnohem rychleji kazí. Proto je mnohem lepší vodu uchovávat v podzemní nádrži na dešťovou vodu

6. Proč podzemní nádrž nikoli nadzemní ?

Rozdíly které jsou mezi nadzemní a podzemní nádrži jsou zcela zásadní při výběru. Nejjednodušším řešením je prosté napojení okapu na retenční nádrž, které dnes nabývají rozmanitých podob. Jedním z mnoha výhod podzemních nádrži je stala teplota vody, v zimním období není potřeba vodu čerpat, neukrádá na atraktivitě zahrady. Plánujeme-li využití v domácnosti, neobejdeme se také bez podzemní nádrže na dešťovou vodu odpovídajícího objemu.

7. Budování zahrady

Každý, kdo to myslí s budováním zahrady vážně, by měl mít v paměti také její zavlažování. Dešťová voda je pro rostliny nejpřirozenější, je měkká, bez přidaného chloru a hlavně je zdarma. V posledních, suchých letech na mnoha místech nepršelo několik týdnů, studny vyschly, a voda z kohoutku se nám poněkud prodraží, proto má cenu zadržovat dešťovou vodu.

8. Chytré zavlažovací systémy

Celá řada výrobců dnes poskytuje propracované systémy zavlažování, které oproti klasickému manuálnímu zalévání konví či hadicí přinášejí řadu výhod. Podzemní a nadzemní kapkové závlahy šetří vodou, protože ji dodávají přímo ke kořenům rostlin. Tyto soustavy mohou být plně automatizované, takže zálivka probíhá, i když jsme v práci nebo na dovolené. Díky možnosti napojení čidla půdní vlhkosti pak systém pozná, že pršelo a zavlažování odloží.

9. Počítejte se zimou

Zahrada vyžaduje údržbu celoročně, stejně tak objekty hospodaření s dešťovou vodou. Před příchodem mrazů nesmíme zapomenout na zazimování jak rostlin, tak těchto zařízení. Zatímco podzemní retenční nádrže „v suchu“ i v zimě, protože leží v tzv. nezámrzné hloubce, klasické sudy a nadzemní nádrže na vodu je třeba na zimu vyprázdnit a ideálně uschovat. Také z potrubí závlahových systému je třeba vodu vypustit a pozornost je třeba věnovat i čerpadlům, která mráz může nenávratně poškodit.